• Nabídka kurzů
• Objednat kurz
• O testech
• Ohlasy
• Jak to funguje
• Zaregistrovat se
• Přihlásit se

Několik informací o scio testech OSP a našich kurzech

Test obecných studijních předpokladů je test, který společnost Scio vytváří pro porovnání studijních předpokladů studentů, jeho výsledek potom u mnoha vysokých škol slouží jako kritérium pro přijetí. Na této stránce najdete informace o našich přípravných kurzech a o struktuře scio testů OSP.

On-line kurzy nsz.aleph.cz

Objednávku našich kurzů můžete provést jakmile se zaregistrujete zde. Ihned po registraci najdete v sekci Spuštěné kurzy jeden kurz na vyzkoušení zdarma.

On-line kurzy, které pro přípravu na scio testy nabízíme, vytvořili lektoři, kteří mají se scio testy OSP bohaté zkušenosti, protože se jimi zabývají již dlouhou dobu. Na tvorbě kurzů se podíleli také autoři, kteří vytváří úlohy do ostrých scio testů. Každému oddílu je věnován samostatný kurz, který je vytvořen tak, aby obsahoval všechny důležité informace k příslušnému oddílu.

V našich kurzech se studenti dozví, jak řešit i ty nejobtížnější úkoly. Nechybí různé tipy, rady a doporučení, které naši lektoři během času získali mimo jiné i výukou a také tím, že přijímačky sami absolvovali, aby na vlatní kůži poznali atmosféru a pocity, které studenti při přijímačkách zažívají.

Scio testy OSP

Test obecných OSP má od tohoto školního roku dvě verze:

• základní, označovanou jako OSP Z
• rozšířenou, označovanou jako OSP R

Test OSP Z

Základní varianta se skládá ze tří oddílů - verbálního, analytického a kvantitativního.

Verbální část testuje jazykový cit a schopnost rozumět delšímu psanému textu. V testech se v tomto oddílu objevují úlohy zaměřené na doplňování vhodných slov do vět, na hledání vztahů mezi dvojicemi slov a na hledání slov opačného významu (antonym). Kromě toho je součástí tohoto oddílu vždy několik delších textů - úkolem pak bývá shrnutí hlavní myšlenky, nalezení různých informací v daném textu, vyvození informací z testu a podobně. Verbální oddíl bývá pravidelně nejdelší, pravděpodobně bude mít kolem 35 otázek.

Analytická část testuje analytické schopnosti uchazeče na logických úlohách a schopnost analyzovat kratší text. Přibližně polovinu úloh tvoří logické hlavolamy (někdy se jim také říká zebry). To jsou úlohy, v nichž je nutné ze sady zadaných podmínek vyvodit další, na první pohled skryté informace. K jedné sadě podmínek se vždy vztahuje několik otázek. Druhou polovinu analytického oddílu tvoří kratší texty a úkolem je vybrat takové tvrzení, které z textu plyne (resp. neplyne). Analytický oddíl bude mít přibližně 25 otázek.

Kvantitativní část testuje znalosti matematiky ze základní školy, některé partie středoškolské matematiky (zejména kombinatoriku), schopnost číst tabulky a grafy a dovednost počítat bez kalkulačky. Často bývá považován za nejobtížnější oddíl. Obsahuje tři typy úloh. V prvním z nich je úkolem porovnat dvě hodnoty a zadání obvykle bývá velmi stručné. Druhá skupina úloh je zaměřena na čtení tabulek a grafů - k jednomu zadání se vždy vztahuje několik otázek. Posledním typem jsou klasické slovní úlohy, jak je asi znáš ze školy. Kvantitativní oddíl bude mít přibližně 25 otázek.

Test OSP Z vznikl zkrácením a mírným zjednodušením původního testu OSP, který společnost Scio připravovala do minulého školního roku. Pokud jsou pro vás dostupné starší testy OSP, můžete je proto bez problému využít k přípravě na OSP Z.

Většina vysokých škol, které vyžadují absolvování testu obecných studijních předpokladů, požaduje právě základní verzi testu OSP - OSP Z.

Přesný počet úloh v jednotlivých oddílech není dosud znám, pevně je však dán celkový počet otázek, kterých bude 85 (na rozdíl od původní verze testu, který měl 105 otázek). Pevně je také dán čas na řešení jednotlivých oddílů. Pro řešení verbálního oddílu je k dispozici 25 minut, na analytický oddíl je celkem 30 minut a na kvantitativní 35 minut. Celková doba řešení testu je 90 minut. Mezi jednotlivými oddíly nejsou žádné přestávky, řešení jednotlivých oddílů plynule navazuje, ale po uplynutí času pro určitý oddíl už není možné se vracet k předchozím oddílům.

Test OSP R

Rozšířená varianta testu OSP je letošní novinkou a skládá se z testu OSP Z, po němž následují dva nové oddíly - kritické myšlení a abstraktní uvažování. Studenti, kteří se budou účastnit pouze OSP Z tak napíší tři oddíly a tím pro ně test končí, studenti, kteří se budou účastnit OSP R napíší tři oddíly testu OSP Z a poté budou řešit ještě dva nové oddíly. Není možné se zúčastnit pouze řešení dvou nových oddílů samostatně.

Kritické myšlení zkouší, jak se dokážete poprat s kvalitou argumentace, s logickou konzistencí textu, s dedukcí a podobně. Kromě toho bude obsahovat i úlohy na srovnávací čtení, v nichž zadání tvoří dva odlišné texty na obdobné téma a úkolem v několika následujících otázkách je porovnat přístup těchto textů k popisovanému problému. Oddíl bude obsahovat 20 úloh.

Abstraktní uvažování testuje schopnost abstrahovat - to znamená z konkrétních jednotlivých poznatků vytvářet obecněji platné závěry či zákonitosti a ty následně použít. Dá se předopkládat, že tento oddíl bude poměrně obtížný, bude obsahovat úlohy na aplikaci pravidel jednoduchých fiktivních her, rovnice, v nichž bude část nahrazena zástupným symbolem, pravidla popisující gramatiku a podobně.

Test obecných studijních předpokladů není vynálezem společnosti Scio. Základní verze je založena na testu GRE, který vytváří americká Educational Testing Service. Scio jej převzalo - verbální a kvantitativní oddíl prakticky beze změn, analytický oddíl byl upraven tak, aby jej bylo možné vyhodnocovat automaticky s pomocí skeneru, čímž klesají náklady na vyhodnocení.

Úlohy oddílu kritického myšlení vychází z testu LSAT, který využívají americké právnické fakulty, oddíl abstraktního uvažování se pak skládá z několika typů ověřených úloh na pomezí matematiky a formálních jazyků a automatů. Některé úlohy tohoto oddílu se podobají příkladům ze symbolického myšlení v testech TSP MU.

Test OSP R letos využije poměrně malé množství vysokých škol - zřejmě podstatně méně, než si Scio při vývoji tohoto testu představovalo. Ze škol, kde NSZ nahrazují přijímací řízení jsou to jenom právnické fakulty v Praze a v Olomouci.

K čemu je absolvování scio testu OSP dobré?

Absolvování některé verze testu obecných studijních předpokladů v rámci Národních srovnávacích zkoušek je podmínkou přijetí na řadu vysokých škol. Z těch nejžádanějších je to např. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Právnická fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy nebo právnické fakulta Univerzity Palackého v Olomouci či Západočeské univerzity v Plzni. Výsledek testu z OSP lze využít také k přijetí na Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity. Kromě toho výsledky uznává i řada dalších škol, podrobné informace se dozvíte přímo od příslušné školy nebo na stránkách společnosti Scio.

Mohlo by se zdát, že na takové přijímačky na vysoké školy se nemá smysl vůbec připravovat. Naše zkušenosti však ukazují, že tomu tak není. Principy úloh i úlohy samotné se opakují a znalost principů řešení může pomoci k rychlejšímu řešení úloh. Velkým problémem u zkoušky je totiž velmi krátký čas, který student na zodpovězení jednotlivých otázek má. A právě v rychlosti nalezení správné odpovědi ve stresové situaci je klíč k úspěchu u přijímací zkoušky.

Jak se scio testy OSP bodují?

Při řešení scio testu je důležité si uvědomit, že se počítají nejen správné odpovědi, ale odečítají se body za chyby. Pokud má daná otázka 5 nabízených možností, odečítá se za chybu čtvrtina bodu, má-li otázka 4 nabízené možnosti, odečítá se třetina bodu. Tato čísla jsou stanovena tak, aby průměrný "tipař" získal stejně bodů, jako ten, kdo neodpoví vůbec. Proto je dobré si tipování dobře rozmyslet.

Jak je u testů studijních předpokladů zvykem, nerozhoduje o výsledném umístění jenom počet správně a špatně zodpovězených otázek, ale zejména informace o tom, kolik procent uchazečů dotyčný při řešení předběhl. Tato informace se nazývá percentil. Důvodem je možnost porovnání výsledků i u uchazečů, kteří píší různě obtížné varianty testu. Scio počítá percentily pro každý oddíl testu zvlášť a výsledek se potom určí jako aritmetický průměr těchto tří percentilů. Na některých školách je to však zkomplikováno tím, že jednotlivé oddíly mají různou váhu a počítá se tzv. vážený průměr. V praxi to znamená, že úspěch či neúspěch v některých oddílech má jiný vliv na výsledné umístění než úspěch či neúspěch v jiných oddílech.

(Aktualizováno 18.11.2010)